Česko-čínská společnost
Pecet

Česko-čínská společnost

Občanské sdružení pro poznávání kultury Číny s tradicí od roku 1936



 

Häringová,Jarmila:Rozmarné a tajuplné příběhy staré Číny

Vyprávění inspirovaná podivuhodnými příběhy, jejichž kořeny často tkví v prastaré lidové mytologii, buddhismu a pozoruhodných životopisech Překlad, úvod a poznámky Jarmila Häringová Vypravěčské umění představovalo ve staré Číně celé zvláštní, košaté odvětví literatury, jehož začátky sahají do dávné minulosti.

Čínská poezie

Nakladatelství Suprafon.

Čínská poesie (Světské touhy mladé jeptišky z budhistického dramatu Bílý kožich) - audiokniha obsahuje četbu původní čínské lidové poezie od autorů Li-Po a Tu-Fu. Recituje Marie Burešová a Miloš Nedbal.

Jü Chua: Den sedmý

Jang Fej, hlavní postava a průvodce románem se probouzí do kalného rána po noci plné kakofonie zvuků demolovaného zdiva. Zvoní telefon. Zdvořilý, ale nekompromisní hlas mu připomíná, že na dnes na 9.30 je stanovena jeho kremace. Je připraven? Přijde včas? Vydává se na cestu ulicemi zahalenými hustou neproniknutelnou mlhou. V přijímací místnosti pohřebního salonu rozpačitě zjišťuje, že není vhodně oblečen, že nemá urnu ani pohřební místo... Takto rozostřeně a groteskně začíná nejnovější román čínského autora Jü Chua Den sedmý. Jang Fejovy další kroky míří do Země nepohřbených, kterou putuje následujících sedm dní. V retrospektivě se dozvídáme jeho osobní příběh a nasloucháme vyprávění dalších mrtvých a nepohřbených, lidí většinou z okraje společnosti, které cestou náhodně potkává. Ač s notnou dávkou nadsázky, román nabízí nesmiřitelně kritický pohled do současné Číny.

Čchen Jü-chuej: Strážci mého osudu

Čchen Jü-chuej (Jade Y. Chen) je jednou z nejvýznamnějších současných tchajwanských spisovatelek, která si získala uznání i v zahraničí. Je autorkou románů, esejů a povídek. Vedle toho je známá též jako novinářka, dramatička a divadelní režisérka.

Autobiografický román Strážci mého osudu (2004) je jejím dosud čtenářsky nejúspěšnějším dílem. Autorka se v něm prostřednictvím osudů jednotlivých členů své rodiny vrací nejen ke svým vlastním kořenům, ale zkoumá a rekonstruuje též tchajwanskou identitu a dějinné události od dob japonské koloniální správy až do počátku jednadvacátého století.

Ve Wu Ming-Yiho románovém světě se iluze, představy a sny proplétají s vědeckými poznatky a úvahami a v novém světle přibližují osudy románových postav, jejich osobní ztráty a složitá životní rozhodnutí. Román na pomezí vyprávění Haruki Murakamiho a jihoamerického magického realismu. Knihu ilustruje významný český ilustrátor Tomáš Řízek.

 

Kniha Jen Lien-kcheho, mistra sžíravé satiry a magické absurdity, vypadá na první pohled jako pohádka o dvou znepřátelených rodech vládnoucích ve vesnici, která se během několika desetiletí čínské hospodářské expanze mění v mnohamilionové město. Složité rodinné a milostné vazby se proplétají s těmi mocenskými, rozkvět rodu jde ruku v ruce s rozkvětem města Rozpukov. Brzy však začínáme chápat, že pohádka se mění v mrazivé podobenství o korumpující moci peněz, cynismu, bezohlednosti a ziskuchtivosti, které v čínských poměrech dosahují natolik nepředstavitelných rozměrů, že jediným prostředkem jejich zachycení je právě zmiňovaná absurdita a magičnost líčení. V tomto smyslu je Jenův román mimořádným uměleckým svědectvím pro dobu, v níž začíná hrát Čína z globálního pohledu dominantní roli.

Hlavní postavou románu je žena jménem Lotos, vesničanka středního věku, která se bouří proti mašinerii státního aparátu a dotáhne to v soudním sporu až do nejvyšších pater. Nebouří se ale z politické uvědomělosti, ale proto, že přišla o manžela. Sama se s ním rozvedla, neboť podruhé otěhotněla. Přišla tedy s nápadem, že se rozvedou, a až ona porodí, zase se po nějaké době vezmou. Nepočítala ale s tím, že si její muž mezitím najde mladší a už se k ní vrátit nechce. Tragikomická satira současného čínského autora.

Jak pěstovat klid a mír

aneb Pekingské paláce a parky v obrazech Zdeňka Sklenáře a ve vzpomínkovém eseji Josefa Hejzlara

Vydavatel: Galerie Zdeněk Sklenář

Vzpomínkový esej napsal Josef Hejzlar (1927–2012) inspirován obrazy Zdeňka Sklenáře (1910–1986). Oba v 50. letech pobývali v Číně. Jeden několik let, druhý pár měsíců; první tam studoval, druhý krátce pracoval. Oba však okouzlila čínská kultura, tradice, lidé, staří i soudobí umělci; v Pekingu se toulali po stejných místech a vnímali jejich poetiku.

Ping Lu: Láska a revoluce, překlad Jana Benešová, IFP Publishing, 2015,

Román je nejznámějším dílem autorky Ping Lu, v němž střídavě z pohledu obou hlavních hrdinů popisuje životní osudy madam Sung Čching-ling a doktora Sunjatsena, otce-zakladatele Čínské republiky, a zároveň rekonstruuje dějinné paměti Číny a Tchaj-wanu první poloviny dvacátého století. Na Tchaj-wanu vyvolal román po svém vydání vlnu kontroverze, v Čínské lidové republice, kde se jeho děj odehrává, je jeho vydání dosud zakázáno, neboť v něm autorka bourá kult osobnosti, který byl kolem těchto dvou významných postav čínské historie vybudován.

Li Er: Soudruh nula

Kolosální román současného spisovatele Li Era nás zavádí do dob, v nichž se rodil čínský komunismus – od Májového hnutí roku 1919, podzemní činnosti v Šanghaji, přes založení sovětské republiky, boj proti nacionalistům a japonskému uchvatiteli, až po Dlouhý pochod, občanskou válku a vítězné Osvobození.

Mo Jen:Země alkoholu

Devadesátá léta 20. století, Čína po dlouhých desetiletích bídy začíná opět vzkvétat, s ekonomickým rozvojem ovšem roste i nenažranost jejích nejvyšších činitelů. Něco se děje i v nenápadném provinčním městě Kořalnicích, kolébce lihovarnického výzkumu a zářném příkladu čínského zázraku.

Cchaj Su-fen: Děti solných polí

Cchaj Su-fen (1963-) patří mezi přední současné tchajwanské spisovatelky, je autorkou románů, povídek a esejů. Ve své tvorbě se zabývá společenskou a genderovou tématikou, a protože své příběhy často zasazuje do venkovského prostředí, je považována za jednu z mála představitelek významného tchajwanského tvůrčího proudu „literatury rodné půdy“. Dlouhá léta pracovala jako editorka literárních příloh a časopisů.

Román Děti solných polí (1993) je prvním dílem ze slavné trilogie odehrávající se na jihu Tchaj-wanu, v oblasti, kde se tradičně vysoušela sůl. Na první pohled se jedná o příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí, které rozdělily tradice a okolnosti, avšak v autorčině výpravném pojetí zároveň podává svědectví o ekonomických, politických a společenských změnách, kterými Tchaj-wan v průběhu druhé poloviny dvacátého století procházel.

 

Šen Cchun-wen:Poslední vítání jara.

Nakladatelství Verzone

Dílo předního čínského spisovatele, jehož život kopíruje dramatické proměny čínské společnosti ve 20. století, je představeno souborem poutavých příběhu vesměs z 20. a 30. let, odehrávajících se v odlehlých oblastech národnostně pestré jihočínské provincie Chu-nan v prostředí vojáků, lodníků, obchodníků, banditů i prostých venkovanů. Drsné, a zároveň malebné obrazy na pomezí vzpomínek, snů, mýtů a reality představují nejen setkání s exotickým prostředím bájemi opředených končin jižní Číny, ale jsou i působivým literárním seznámením s autorem, jehož vliv na současnou čínskou literaturu je neoddiskutovatelný.

Cchan Sue: Tanec mrtvé duše

Nakladatelství Verzone

Pod dvojznačným pseudonymem Cchan Süe (zbytky sněhu; sníh, který ne a ne roztát) se skrývá spisovatelka, jejíž dílo se může směle řadit ke špičce čínské avantgardní literatury dvacátého století. Její fantastické, anti-realistické či surrealistické povídky se noří hluboko pod povrch lidských životů a mezilidských vztahů, jsou fascinujícím, chvílemi hororovým, jindy až groteskním představením, které se neodehrává za zrcadlem, ale spíše v jeho odrazu. Její eseje o literatuře, umění a životě nekompromisního čínského spisovatele pak obecně ilustrují autorčin navýsost specifický přístup k tvorbě. Susan Sontagová o Cchan Süe prohlásila, že právě ona by měla získat Nobelovu cenu za literaturu.
 

   
Liu Ka-shiang: Očima malé poletuchy Nadčasové úvahy současného tchajwanského autora o přírodě, člověku a společnosti v sobě spojují univerzální témata o původu a směřování člověka a jeho touhy po harmonickém vztahu s přírodou a odráží specifickou zkušenost Tchaj-wanu, malého ostrova ve vodách Tichého oceánu, jehož rozmanitá kultura spojuje lokální čínské, japonské, západní i domorodé tradice. Liu Ka-shiang je současný tchajwanský básník, esejista, autor dětské i vzdělávací literatury, novinář a ekologický aktivista píšíci čínsky. Narodil se v roce 1957 na Tchaj-wanu. Vystudoval žurnalistiku na Chinese Culture University v Tchaj-peji, kde později pracoval i jako redaktor v tchajwanském deníku China Times. Za svou tvorbu na Tchaj-wanu získal řadu ocenění např. Cenu tchajwanské moderní poezie (1984), cenu básnického spolku The Bamboo Hat (1984), literární cenu nadace WuSanLien (1993), ocenění deníku United Daily za nejlepší knihu (1995) či cenu deníku United Daily za nejlepší dětskou knihu (1998). Očima malé poletuchy / Liu Ka-shiang / 劉克襄 / Z čínského originálu 小鼯鼠的看法 / přeložila a doslov napsala Pavlína Krámská Předmluvu napsala Olga Lomová / Ilustrace a grafická úprava Tomáš Řízek Vydalo v roce 2014 nakladatelství Mi:Lù Publishing s.r.o.


 
Chuang Čchun-ming: SYNKOVA PANENKA Tchajwanská próza Chuang Čchun-ming (1935 -), vlastním jménem Čchiu Wenčchi, pochází ze severovýchodu Tchaj-wanu, z okresu I-lan. Svou první povídku „Zametačův syn“ publikoval již během vysokoškolských studií pedagogiky v Pching-tungu, ale proslavil se až později povídkami o hořkém životě vesnických lidí, z nichž mnohé byly zfilmovány. Sbírka Synkova panenka je průřezem autorovi tvorby a vedle několika z jeho raných povídek obsahuje i díla spadající do „literatury rodné půdy“, tj. povídky z vesnického prostředí zachycující často proměny venkova a městeček na jejich cestě k modernizaci, a v neposlední řadě představí též Chuang Čchun-mingovy pozdní příběhy z městského prostředí, v nichž autor kritizuje vliv kapitalizmu a kulturního imperializmu na tchajwanskou společnost. Knihu lze objednat na stránkách nakladatelství: http://www.ifp-publishing.cz/products/synkova-panenka/

 
Paj Sien-jung:TCHAJPEJČANÉ Tchajwanská próza Paj Sien-jung se narodil roku 1937 v Nankingu v pronicii Ťiang-su, studoval katedru západních jazyků a literatur na Tchajwanské národní univerzitě. Velkou většinu svého života prožil ve Spojených státech, kde vyučoval na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Jeden z nejvýznamnějších představitelů "druhé generace" poválečných tchajwanských spisovatelů a tchajwanského modernizmu v prozaickém žánru. Cyklus Tchajpejčané bývá chápán jako citlivé nahlédnutí do světa přistěhovalců, kde spisovatel mistrně vyjádřil svůj soucit nad plynutím času a cyklickým během historie, v němž se neustále střídá vzestup a pád. Jednotlivé povídky, ve kterých se mísí prvky modernizmu s tradičními čínskými literárními technikami, jsou sondou do života celé jedné skupiny přistěhovalců, již spisovatel tak důvěrně znal a již zachycuje v krizovém okamžiku jejich úpadku. Knihu lze objednat na stránkách nakladatelství: http://www.ifp-publishing.cz/products/tchajpejcane/

 
Jen Lien-kche: Čtyři knihy Román o sisyfovském údělu, o kampaních, hladu a o ceně za přežití se odehrává v době Velkého skoku – Mao Ce-tungovy zničující hospodářské kampaně a následného hladomoru, který si vyžádal životy desítek milionů lidí. Příběh o přerodu člověka zasadil autor do pradávné kolébky čínské civilizace – ke břehům Žluté řeky, které jsou protkány vyschlými říčními koryty a slanými nánosy spraše, do mikrokosmu gulagu zabydleného téměř výhradně intelektuální elitou národa, jemuž velí Dítě. Tuto knihu psal Jen Lien-kche s vědomím, že je zrádcem literatury, nehodným synem realismu a že kniha skončí v šuplíku. Jean Lien-kche (*1958) patří ke stejné spisovatelské generaci jako loňský nobelista Mo Jen, na rozdíl od Mo Jena se však neúčastní oficiálních aktivit Svazu spisovatelů a některé jeho romány byly v ČLR zakázány. Jenův román Čtyři knihy vyšel v roce 2010 v Hongkongu. Jen Lien-kche byl mezi finalisty na Man Bookerovy mezinárodní ceny za rok 2013.


 
Chan-šan: BÁSNĚ Z LEDOVÉ HORY
Výbor z tvorby legendárního čínského básníka, poustevníka a vyznavače čchanu (8. stol.) z doby dynastie Tchang, jenž svým životem a dílem inspiroval japonský zen i beatniky ve 20. století v USA a v Evropě. Přeložily A. Bláhová a O. Lomová. 198 str. Recenze V. Jirousove (Lid. noviny ze 4.1.1997) je zde.
DharmaGaia Praha, 3. vyd. 2012, ISBN 978-80-7436-031-2
Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze (svazek první)
Anonymní text z konce XVII. století znamenal ve vývoji čínského románu podobný přelom jako Cervantesův Don Quijote v tradici novodobého románu západního. Neznámý autor spojil zkušenost velkého staršího vypravěčského románu s uměním novodobého mingského erotismu do velkolepé, vypravěčsky strhující, krutě ironické mozaiky života a mravů své doby. První český úplný překlad (z čínštiny překládá O. Král) celého stokapitolového díla v neupravené a necenzurované tištěné verzi z let 1617 a 1618 je zatím nejnáročnějším projektem nakladatelství Maxima. Tato část s deseti kapitolami je pvní z desetisvazkové ilustrované edice, jejíž druhá část vyjde v roce 2013.
Nakl. Maxima, prosinec 2012, první vyd., 384 stran. ISBN 978-80-96921-11-9.
Eileen Chang: TOUHA, OPATRNOST
Kniha novel a povídek významné moderní spisovatelky Eileen Chang (1920 – 1995) zavádí čtenáře do kosmopolitní Šanghaje a Hongkongu první poloviny minulého století. Tvorba Eileen Chang se vyznačuje přirozeným prolínáním tradičního a moderního, vysokého a nízkého, čínského a západního, ráda užívá motivů známých z tradičních čínských vyprávění i divadla a zároveň je pro ni jakožto moderní autorku typický zájem o vnitřní svět hrdinů a hrdinek, za osobním příběhem se ozývají témata své doby. Vychází v edici Xin, která si klade za cíl pokračovat ve vynikající tradici překladů čínské moderní literatury započatou prof. Průškem a jeho žáky. Překlad Zuzana Li, 196 stran. Se slevou z obvyklé ceny je možno knihu koupit v e-shopu nakladatelství.
Nakladatelství Verzone, Praha 2012, ISBN 978-80-905017-0-6
Gao Xingjian: DRUHÝ BŘEH
Z autorova rozsáhlého dramatického díla bylo pro tento svazek vybráno a z čínštiny a francouzštiny přeloženo sedm textů z let 1986–2000 (Druhý břeh, 1986; Monolog, 1986; Únik, 1990; Námluvy a pomluvy, 1992; Na břehu života, 1993; Náměsíčný, 1995; Hledač smrti, 2000). Svazek doplňují dvě novější autorovy teoretické eseje Všemoc divadla (2007) a Umění hereckého projevu (2009) o autorově pojetí divadla, herectví a dramatu a předmluva překladatele D. Molčanova a doslov P. Christova. Knihu ilustrují reprodukce Gaových obrazů. 300 str.
Nakladatelství Na Konári, ISBN 978-80-904487-4-2
Gao Xingjian: BIBLE OSAMĚLÉHO ČLOVĚKA
Druhý román nositele Nobelovy ceny za literaturu, Gao Xingjiana, začíná na jaře roku 1997, kdy se stárnoucí dramatik vydává do Hongkongu na premiéru své divadelní hry. Blízkost pevninské Číny a termínu návratu této kolonie do čínského lůna v něm po letech exilu vyvolává vlnu vzpomínek. Autor vede čtenáře pevnou rukou mezi pohyblivými písky vzpomínek a povinného zapomínání zpět k sladkému, tak krátkému dětství, probouzení se světu, osudovým setkáním s ženami, které mu zas a znovu berou dech, i uvržení do víru nenasytné revoluce zvané kulturní, kterou neukojí ani krev obětí. Jádrem jeho příběhu je dialog se sebou samým. Přeložil D. Molčanov, 448 str.
Nakladatelství Academia. 2012, ISBN 978-80-200-2129-8
Ťiang Žung: TOTEM VLKA
Kniha čínského autora Ťiang Žunga (Jiang Ronga) se již v roce 2004, v roce svého prvního vydání, stala v Číně bestsellerem a také spouštěčem bouřlivých diskusí o povaze čínského národa (t. j. chanského etnika). Téma je v podstatě ekologické. Prodalo se jí obrovské množství výtisků, oficiálních i pirátských, byly o ní napsány celé vědecké studie. Knihu skvěle přeložila Zuzana Li, recenzi Daniely Drapalyuk najdete zde. 584 stran.
Vydalo nakl. Rybka Publishers, 2010, ISBN 978-80-87067-55-0
Li Yu: ROUPUTUAN. Meditační rohožky z masa.
Geniální erotická groteska, kterou vyvrcholila v polovině 17. století velká éra mingského erotismu. Ironickou sexuální férii napsal s největší pravděpodobností v roce 1657 jihočínský libertin Li Yu a jeho dílo skončilo na císařském indexu zakázaných knih. Román, který pro své literární kvality nechybí v žádných seriózních dějinách klasické čínské literatury, paradoxně nesmí být ve své domovině dodnes vydáván. Z čínštiny přeložil Oldřich Král. 448 str.
Vydala Maxima Lásenice, 2011, první vydání. ISBN 978-80-869-2106-8.
Taj-ťűn a Josef Hejzlarovi: NA ŘECE
Autobiografický román, jehož hrdinkou a vypravěčkou je tehdy pětileté děvčátko. Začíná připomínkou tzv. nankingského masakru a dále se odehrává na útěku matky s dcerami po dlouhé řece před japonskou okupační armádou. Rukopis obdržel v srpnu 2011 Literární cenu nakladatelství Knižní klub. Ohlasy v mediích, podrobnosti a rozhovory s autory lze najít na http://www.lckk.cz, 256 stran
Knižní klub, Praha, 2011, ISBN 978-80-242-3092-4
CHAN-FEJ-C´Svazek 1.
Překlad jednoho ze stěžejních děl klasické čínské filozofie, spisu Chan-fej-c’, nazvaného po svém autorovi Chan Fejovi († 233 př. n. l.). Patří k nejobjemnějším dílům staročínského písemnictví a představuje kompozičně i slohově vybroušenou sumu legistické nauky, která zejména v závěrečném období starověku v Číně převládla a nakonec se stala oficiální ideologií sjednocené říše pod vládou Prvního císaře Čchinů. V době modernizace byla znovuobjevena reformními mysliteli a po založení ČLR našla zastánce v Mao Ce-tungovi, který si Chan Feje oblíbil pro jeho protikonfuciánské a neidealistické názory. Bez poznání legismu tak nelze porozumět základům čínského politického myšlení ani dynamice utváření centralizované říše. Překlad z klasické čínštiny, komentáře a úvodní statě Lukáš Zádrapa. 408 str Academia Praha, 2011, ISBN 978-200-1983-7
 
Lu Wen-fu a Feng Ťi-cchaj: DVĚ ČÍNSKÉ NOVELY
Zázračný cop. Labužník.

Autoři Lu Wen-fu (1928–2005) a Feng Ťi-cchaj (1942) patří k nejvlivnějším čínským autorům poslední čtvrtiny 20. století. Dobrodružný příběh "Zázračný cop" se odehrává za Boxerského povstání v době zanikajícího císařství a počínající modernizace země. Novela "Labužník" zachycuje ve zkratce dějiny Čínské lidové republiky poznamenané politickými kampaněmi a "modernizací" v duchu komunistické utopie. Překlad Z. Heřmanová a O. Lomová. Recenzi knihy najdete na stránce časopisu iLiteratura.cz zde. 1. vydání, 224 str.
Vydalo nakl. Dharma Gaia 2010, ISBN 978-80-7436-012-1
Su Tchung:Manželky a konkubíny Su Tchung je brilantní vypravěč fascinujících osudů Číny první poloviny dvacátého století. Opakující se revoluce smetávaly staré pořádky a nastolovaly nové, se kterými se člověk musel vyrovnat, nebo nepřežil. V novele Manželky a konkubíny sledujeme proměnu mladé kultivované Lotos, která uprostřed vysokých zdí paláce rodiny Čchen postupně propadá šílenství, a dozvídáme se o strašném tajemství staré studny pod vistárií. Tajemství svého původu a omamně vonící pudřenky se naopak nikdy nedozví syn bývalé kurtizány z novely Něžné pohlaví. O zániku rodu největšího pěstitele opia na čínském Jihu pak vypráví spletitý příběh poháněný chtíčem, třídní nenávistí a degenerací. V tomto výboru poprvé v češtině představujeme dílo jednoho z nejznámějších čínských autorů současnosti.

Ju Chua: Žít

Příběh Fu Kueje se odehrává na pozadí pohnutých čínských dějin 2. poloviny 20. století, občanské války, Velkého skoku, Kulturní revoluce. Fu Kuej je rozmařilý mladý muž z bohaté rodiny, který v nevěstinci či v hráčském doupěti tráví více času než doma s rodinou. Až do chvíle, kdy v kostkách prohrává veškerý rodinný majetek a je nucen se s rodinou ze starobylého rodinného sídla přestěhovat do doškové chalupy. Tu začíná Fu Kuejův život rolníka, který od rána do noci dře na rýžovém poli. Život se s Fu Kuejem, ani s jeho blízkými nemazlí. Přestože Fu Kuej postupně přichází o vše, co je pro něj v životě důležité, zůstává nezdolným optimistou, plným energie a vůle přežít. Jü Chua (*1960) je jedním z nejúspěšnějších čínských spisovatelů současnosti. Do literatury vstoupil v 80. letech minulého století esejemi a avantgardními povídkami. Od 90. let píše realistické romány, jejichž tématem jsou osudy lidí poznamenané dramatickými událostmi 2. poloviny 20. století (především Kulturní revoluce), ale také převratnými socio-ekonomickými reformami 80. a 90. let. Mezi nejvýznamnější a nejpřekládanější díla patří jeho první román Žít! (1993, byl zfilmován čínským režisérem Čang I-mouem), Dva liangy rýžového vína: osudy muže, který prodával vlastní krev (1995, česky 2007) a dvoudílný groteskně-realistický román Bratři (2005, 2006, slovensky 2009, 2011). Důležitými tématy v jeho románech jsou nevyhnutelnost osudu, smrt a důležitost rodiny.

Li Ang: Řezníkova žena
Kniha Řezníkova žena vychází ze skutečné události ze Šanghaje z let čtyřicátých. Li Ang tragický osud ženy, kterou tradiční společnost utiskuje natolik, že je dohnána k vraždě vlastního manžela, okamžitě zaujal. Li Ang v této své vůbec první novele popisuje nejen vykořisťovatelský charakter tradičního manželství, ale zejména prostřednictvím postavy A-wang-kuan také krutost některých žen, jejichž potlačovaná sexualita je proměňuje v spolupachatele patriarchální společnosti v pronásledování a utlačování ostatních žen. Současný český čtenář si nejspíš jen těžko představí, jaké pozdvižení vzbudila novela mezi čtenáři a kritiky, když byla na počátku osmdesátých let poprvé na Tchaj-wanu publikována. Řezníkova žena sice získala roku 1983 cenu deníku United Daily za nejlepší novelu roku, ale když začala vycházet na pokračování v literární příloze periodika, musela být záhy stažena. V době, kdy byla sexualita víceméně stále ještě společenské tabu, šokovala Li Ang svými naturalistickými popisy a otevřeností, s níž popisuje sexuální vydírání a brutalitu, s jakou řezník Čchen se svou ženou zachází. I nyní po třiceti letech od svého vydání zůstává toto pozoruhodné dílo důležitou součástí tchajwanské literární historie a zároveň také významným milníkem tchajwanského ženského hnutí za emancipaci. Ne náhodou se jedná o do současné doby nejpřekládanější dílo tchajwanské literatury, se kterým se může český čtenář nyní konečně v jeho plné šíři seznámit.
Nakladatelství, Mesto, stran, ROK, ISBN
Li Ang: Čarovná zahrada
Kniha Čarovná zahrada vyšla ve spolupráci s Národním muzeem Tchajwanské literatury. Autorka Li Ang patří k nejuznávanějším současným tchajwanským spisovatelkám a nejpřekládanější tchajwanské autorky vůbec. Její tvorba se vyznačuje silným kritickým tónem a kontroverzními náměty, které zahrnují ženskou sexualitu a subjektivitu, genderovou problematiku a její širší propojení se společenským životem současného Tchaj-wanu. Kniha Čarovná zahrada byla na Tchajwanu poprvé publikována v roce 1991. Příběh je konstruován kolem postavy Ču Jing-chung ze slavného lukangského, byť fiktivního, rodu Ču a dotýká se historických událostí zahrnujících První čínsko-japonskou válku (1894 – 1985), japonské koloniální období, poválečnou autoritativní vládu Kuomintangu až po modernizovanou společnost let osmdesátých vybudovanou na principech tržního hospodářství. Tematicky i strukturně se v knize prolínají milostný příběh hlavní hrdinky Ču Jing-chung s realitním magnátem Lin Si-kengem (i její snaha o sebepoznání) a rodinná historie lukangského rodu Ču, jejíž pomocí autorka rozšiřuje dějinné paměti ostrova o dříve tabuizované historické události a pokouší se tak vystavět tchajwanskou národní alegorii. Pod pláštíkem milostného románu se tedy ve skutečnosti skrývá dílo, ve kterém Li Ang jednak vědomě rekonstruuje tchajwanskou historii, jednak se snaží o román s čistě tchajwanskou tematikou. Když otec hlavní hrdinky, který v románu symbolizuje upadající tchajwanskou elitu, jež byla dlouhodobě vystavena politickému útlaku, záměrně ve své zahradě, kde je dlouhodobě „vězněn“ pod dozorem kuomintangských vojáků, nahrazuje původem čínské rostliny tchajwanskými stromy a keři, a především když své dceři, již oslovuje japonským jménem Ajako, klade na srdce, „Ajako, zapamatuj si, že Tchaj-wan není kopií ani napodobeninou žádného jiného místa na světě, Tchaj-wan je prostě Tchaj-wan, krásný ostrov“, či když na samotném konci románu, kdy hlavní hrdinka Ču Jing-chung za pomoci peněz svého manžela rodinnou zahradu znovu koupí, zrekonstruuje a daruje veřejné nadaci proto, aby „zahrada patřila Tchaj-wanu, dvaceti milionům tchajwanských obyvatel, a ne nějaké vládě, která utiskuje lid“ – ze všech těchto scén jasně zaznívá autorčino vědomé ztotožnění se s Tchaj-wanem a jeho kulturním dědictvím.
Nakladatelství, Mesto, stran, ROK, ISBN
Mo Yan: Krev a mlíko
Padesát let moderní čínské historie od japonské okupace, přes občanské války, nástup komunismu, politické procesy, kulturní revoluci, po pád maoismu a zavedení ekonomických reforem, jež daly vzniknout Číně, jak ji známe dnes. Uprostřed toho drtícího víru, či snad na jeho okraji?, městys Velká Ohrada, v něm několik rodin a mezi nimi rod Šang-kuanů: nekončící řada dcer završená narozením vysněného syna. Kdo bude vzat, kdo ponechán? Kdo koho zapře, kdo postaví se zvůli? Velkolepé dílo mistra vypravěče, jenž namísto opěvování rájů sleduje dění nízko u země, kde pod kyvadlem historie jde skutečně o krk. Neuvěřitelná obrazotvornost, šťavnatý, osobitý jazyk, barvitost popisu a vytříbený smysl pro humor činí z románu Krev a mlíko jedno z velkých děl současné světové literatury. Autor je držitelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 2012. Přeložil Denis Molčanov.
Nakladatelství, Mesto, stran, ROK, ISBN
   
OU FEIZI: Básně a próza. 欧非子: 诗文
Ou Feizi je literární jméno mistra bojových umění Weng Xihonga 翁锡鸿, který působí již řadu let v České republice. Je předsedou České asociace shaolinského wushu a předsedou Svazu čínských spisovatelů v ČR. Předkládaný sborník básní a krátkých próz reflektující různé aktuální události.
Vydalo nakladatelství Soudobá kultura 现代文化出版社 v Hongkongu.
Pej Tao: VLNOBITÍ
Autor (nar. 1949), je básník osobitého stylu, který koncem 70. let spoluzakládal literární časopis "Dnešek". Novela Vlnobití, dokončená v roce 1974, je jeho raným prozaickým dílem vzniklým na sklonku Kulturní revoluce. Příběhy jejích postav jsou zjevně modelovány osobní zkušeností v té době dospívajícího autora. Překlad O. Lomová,
Vydavatelství TOGGA, Praha, 2010, 166 str., ISBN 978-80-87258-40-8
   
   

 

 

Přihlásit se