Česko-čínská společnost
Pecet

Česko-čínská společnost

Občanské sdružení pro poznávání kultury Číny s tradicí od roku 1936



Historie Česko-čínské společnosti

V roce 1945 založená Československo-čínská společnost navázala na práci Československo-čínského sdružení založeného v roce 1936 v zájmu prohloubení československo-čínských kulturních a obchodních styků.
Zakládající schůze Sdružení se konala v sídle Orientálního ústavu v Lobkovickém paláci na Malé Straně dne 30. listopadu 1936 za přítomnosti ministra zahraničí, ministra školství, chargé d´affaires čínského vyslanectví pana Lone Lianga a jeho choti, dále zaměstnance téhož vyslanectví pana Kung Tsun (jména uvádíme v podobě, v jaké se vyskytují v tehdejším diplomatickém protokolu) a dalších významných osobností. Předsedou byl zvolen ředitel Škodových závodů R. Kalina. Jeho volba odpovídala hlavnímu zaměření Sdružení. I když byli jeho iniciátory orientalisté soustředění kolem Orientálního ústavu, významnými členy a podporovateli se stali průmyslníci a obchodníci, zajímající se o obchodní kontakty se zeměmi Dálného východu.
V původní podobě Sdružení zaniklo okupací Československa v březnu 1939, v určité formě ale jeho činnost pokračovala prostřednictvím Orientálního ústavu i za války. V Orientálním ústavu se i během války konaly kurzy orientálním jazyků, kterých se účastnili mimo jiné i profesoři a studenti uzavřených vysokých škol. Atmosféra těchto kursů tak do určité míry suplovala atmosféru vysokoškolských přednášek a seminářů.

Krátce po skončení války, 19. prosince 1945, byla opět v sídle Orientální ústavu, ale tentokrát již ve Velkopřevorském paláci v Lázeňské ulici, kam se ústav přestěhoval v roce 1944, slavnostně zahájena činnost obnoveného sdružení, tentokrát již pod názvem Československo-čínská společnost. Zakládající schůze se zúčastnily mnohé významné osobnosti veřejného a kulturního života. Mnozí z nich, ministři Masaryk, Ripka, Nejedlý, Kopecký a Clementis, byli zvoleni do čestného předsednictva. Čínskou stranu na shromáždění zastupoval chargé d´affaires čínského velvyslanectví Tseng Te.
Společnost informovala o svém založení prezidenta Čankajška, který byl v té době, kdy dosud probíhalo jednání o koaliční vládě mezi Kuomintangem a KS Číny, naší vládou respektován jako hlava spojeneckého státu. Čankajšek odpověděl na adresu ČČS telegramem následujícího znění: "S velkou radostí jsem přijal zprávu o založení Československo-čínské společnosti. Vždy jsem sledoval s velkým zájmem růst Československého národa a ujišťuji vás, že heroický boj československého lidu proti fašistickému útlaku byl předmětem hlubokého obdivu všech mírumilovných národů světa. Co nejupřímněji vám děkuji za srdečné pozdravy, které jste mi zaslali a přeji vaší společnosti plný úspěch." Telegram byl zaslán ještě z dočasného sídla Kuomintangské vlády Čunkingu.
Předsedou ČČS společnosti byl zvolen profesor Průšek. Přednesl při té příležitosti projev nazvaný Hodnoty čínské kultury, který předznamenal skutečnost, že na rozdíl od předválečného Sdružení se bude nová ČČS zaměřovat především na styky kulturní. Tiskové zprávy o založení ČČS zdůrazňovaly, že obdobná společnost, usilující o vzájemné poznávání našich obou zemí, působí již od roku 1944 v Čunkingu. Nemáme ale žádné zprávy o tom, že by tato společnost vyvíjela jakoukoli činnost po návratu KMT vlády do Nankingu.

Vznik Čínské lidové republiky v roce 1949 přivítala ČČS 12. října shromážděním za účasti cca 3 000 osob ve velkém sále Lucerny. První velkou akcí, na jejíž přípravě se ČČS podílela, byla simultánní výstava Nová Čína a Nové Československo, která se konala současně v Praze a Pekingu. Při té příležitosti odejela do Pekingu čs. kulturní delegace, kterou vedl předseda společnosti prof. Průšek a jejímiž členy byli i čtyři další členové společnosti. Jeden z nich, dr. Zdeněk Hrdlička, zůstal v Pekingu ve funkci kulturního rady našeho velvyslanectví.
U příležitosti výstavy v Pekingu se zrodila myšlenka založit partnerskou společnost v Číně. Příprav se účastnili jak českoslovenští, tak čínští vědci, především literáti a jazykovědci. Myšlenku podpořilo i čs. velvyslanectví v Pekingu. Dokonce do plánu kulturní spolupráce na rok 1951 zahrnulo slavnostní shromáždění na počest založení Čínsko-československé společnosti. Mělo se konat 15. dubna 1951.
Myšlenku však nepodpořilo pražské ústředí. Samostatně fungující zájmové společnosti nebyly v souladu s politickou linií: "Vzhledem k tomu, že vládní usnesení ze 104. schůze vlády RČS z 12.9.1950 určuje, aby se jednotlivé společnosti pro styk s cizinou spojily do jedné společnosti s výjimkou Svazu československo-sovětského přátelství...se domníváme, že by nebylo vhodné z naší strany se přičinit o založení Československo-čínské společnosti v Číně, (Omyl, správně Čínsko-československé společnosti) neboť existence takové společnosti by vyvolala situaci, ve které by bylo vhodné podobnou společnost založit, potažmo ponechat i v ČSR, což je v protikladu se vzpomenutým vládním usnesením."
Zmíněné vládní usnesení způsobilo, že se ČČS, založená v roce 1945, musela v roce 1951 rozpustit. Stejný osud postihl i další podobné organizace. Při ministerstvu zahraničí pak vznikla direktivně řízená a dobře kontrolovatelná Společnost pro styk se zahraničím, která ale měla úplně jiný charakter. Tato společnost ukončila činnost v roce 1990. Tím se otevřel prostor pro obnovení ČČS v duchu té, kterou v roce 1945 spoluzakládal prof. Průšek.

Současná Česko-čínská společnost byla založena ještě pod názvem Československo-čínská společnost 5. září 1990 z iniciativy pracovníků Oddělení východní Asie Orientálního ústavu a dalších sinologů a ve spolupráci s Klubem bývalých pracovníků v ČLR; měla členy i na Slovensku. Bratislavskou pobočku vedla již zesnulá sinoložka Anna Doležalová. Po rozpadu státu v roce 1993 se činnost Společnosti omezuje jen na Českou republiku, čemuž odpovídá změna názvu. Stávající slovenští členové však zůstali nadále členy Společnosti se všemi právy a povinnostmi. Společnost tak získala zahraniční členy, kteří se v rámci možností účastní pořádaných akcí.

Postavou spojující starou a novou Společnost byl Zdeněk Hrdlička jako člen předsednictva (do úmrtí v roce 1999). První předsedkyní Společnosti byla v letech 1990–2001 jeho manželka paní Věna Hrdličková. Od roku 2001 je předsedkyní Společnosti Zlata Černá. Od roku 1997 je čestným předsedou Společnosti Augustin Palát a od roku 2001 paní Věna Hrdličková. Oba nás, bohužel, navždy opustili v roce 2016..

Přihlásit se