Česko-čínská společnost
Pecet

Česko-čínská společnost

Občanské sdružení pro poznávání kultury Číny s tradicí od roku 1936



ČČS vydala

 

 

Plynutí času na Dlouhé řece

Myšlenka sestavit tento sborník statí o Dlouhé řece vznikla v době, kdy se začalo naplňovat jezero za přehradní hrází Tři soutěsky. Protože pod hladinou jezera zmizí řada historických památek a, jak se dá předpokládat, dosud neobjevených archeologických nalezišť. I když chápeme, že elektřina je potřeba, že zvednutá hladina řeky umožní daleko pohodlnější a bezpečnější plavbu po této říční magistrále, je nám poněkud líto, že krajina, které se dostalo tak čestného místa v čínské literatuře,  poezii a malířství nenávratně mizí, protože musí ustoupit potřebám moderní civilizace.

Sborník se skládá ze článků věnovaných některým historickým osobnostem, které v oblasti Tří soutěsek žily a tvořily. Čtenář si může přečíst na příklad komentovaný překlad básně o Třech soutěskách z přelomu 5. a 6. století, článek o vlivu krajiny v oblasti Tří soutěsek na čínské výtvarné umění a další.

 

 

O čínském výtvarném umění a vzdělanosti

Vydaly Česko-čínská společnost, Kontinenty a Česká orientalistická společnost při příležitosti 10. konference Evropské asociace čínských studií EACS.

Studie přednesené na symposiu byly doplněny překlady Čhi Pajš'ových básní a vzpomínek na mládí a překlady textů, věnovaných Čhi Pajš'ovi a problémům dálněvýchodního umění.

87 stran, 29 repro pečetí Čchi Paj-š', brožovaná.

 

 

 

 

O čínské filosofii, literatuře a umění

 

Sborník příspěvků 10. konference Evropské asociace čínských studií. Sborník esejů věnovaných památce PhDr. et JUDr. Timotea Pokory, CSc. (1928-1985).

 

 

O kultuře čaje v Číně

 

Početné obci zbožňovatelů dálnovýchodní kultury čaje u nás se dostává do rukou sborníček předních znalců tradic čínského čaje – jeho odrůd, přípravy, čajového obřadu, jeho společenské funkce. „Čaj totiž není jen odvar z čajových lístků [čínsky čcha-jie, z čehož je i naše slovo čaj], ale též symbol příjemného posezení s přáteli, vyjadřuje tradiční úctu a pohostinství národů Dálného východu“ (z Předmluvy, s. 7).

Ve skvostně vydané knížce, obsahující vedle černobílých i barevné fotografie na křídě, s textem doplněným elegantně vytištěnými čínskými znaky, najde čtenář celkem jedenáct rozsahem nevelkých příspěvků. Knihu otevírá rozhovor H. Třískové s italským znalcem materiální kultury Číny, benátským sinologem Markem Ceresou, který v únoru 1997 přednášel v Praze o historii a současnosti čajové kultury v Číně. Následuje příspěvek Ľ. Obuchové „Číňané a čaj“, ukončený rčením „Raději tři dny bez soli než jediný den bez čaje“; táž autorka přispěla ještě statí o „svátku čaje“ u národů jižní Číny. Nad širšími souvislostmi vývoje keramiky v Číně se na příkladu čínské čajové keramiky ve sbírce Náprstkova muzea zamýšlí Z. Černá. Čínský způsob pití čaje v Japonsku, tzv. senča, je tématem článku manželů V. a Z. Hrdličkových, šiřitelů japonské materiální a duchovní kultury u nás. Ti také glosují vztah některých moderních a klasických čínských spisovatelů a básníků k čaji jakožto tvůrčí inspiraci. O stopách čaje ve staročínské poezii speciálně pojednává L. Borotová, lingvistka H. Heřmanová sleduje fenomén čaje v čínské kaligrafické tradici (s četnými ukázkami). Manželé Taj-tün a Josef Hejzlarovi v obecně laděném tónu vzpomínají na zvyklosti a půvab popíjení čaje v tradičních čínských čajovnách, ať už za časů autorčina dětství, nebo v době autorových studií v Číně počátkem 50. let.

Všem milovníkům čaje a všeho, co obřad jeho přípravy a pití dovoluje, lze knížku co nejvřeleji doporučit.

Hana Třísková: Transkripce čínštiny

Užitečná příručka, která porovnává různé národní transkripce čínštiny a mezinárodně uznávanou transkripcí pinyin.  Na obálce je použita kaligrafie paní Tchang Jün-ling Ruskové a faksimile rukopisu Oldřicha Švarného.

 

 

 

 

Ivana Bakešová: Augustin Palát: Vzpomínky na Čínu a sinologii

 

Doc. Augustin Palát vypráví o svém životě, o cestách po Číně, o zajímavých osobnostech, se kterými se během pobytu v Číně setkal. Zároveň hodnotí českou a slovenskou sinologii, její osudy v době "normalizace" a její přínos oboru vcelosvětovém měřítku.

 

           

Ivana Bakešová: Věna Hrdličková: Život mezi Čínou a Japonskem

Čtyři rozhovory s doc. Věnou Hrdličkovou doplněné bohatou fotopřílohou, obsáhlou bibliografií a vyčerpávajícím rezumé v čínštině a angličtině.

 

 
Přihlásit se