Česko-čínská společnost
Pecet

Česko-čínská společnost

Občanské sdružení pro poznávání kultury Číny s tradicí od roku 1936



Akademické práce

   
 

Vladimír Liščák: Mezi tolerancí a intolerancí: První dvě století novověkých katolických misií v Číně

Praha: Academia, 2017

Kniha poprvé přináší českému čtenáři přehled dějin pronikání hlavních katolických řádů do Číny od prvních kroků Evropanů na čínské půdě na začátku 16. století až do konce 17. století, tedy do období před dočasným zákazem křesťanství v Číně (1724). Autor události zasazuje do širšího rámce vztahů mezi tehdy hlavními světovými mocnostmi - Španělskem, Portugalskem, Svatým stolcem a Francií, které se účastnily misionářské práce v Číně v době dynastie Ming a počátku dynastie Čching. Upozorňuje na odlišnosti v přístupu jednotlivých řádů k evangelizaci obyvatel Číny. Publikace je rozdělena do dvou částí. První oddíl seznamuje s dějinami pronikání katolického křesťanství do Číny, zatímco druhý přináší spíše encyklopedickou formou informace o historii působení jednotlivých jezuitů v Číně.

   

Vladimír Liščák: Františkánské misie v Číně (13.- 18. století)

Nakladatelství Academia. Edice Orient.

Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla Františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století.

Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s vývojem styků mezi křesťanskou Evropou a Čínou v uvedeném období. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům a jejich činnosti, velká část je zaměřena na novověké misie. V knize najdete rozsáhlé informace o příslušných náboženských řádech i o církevním členění mongolské i novověké Číny v rámci františkánské administrativy. Jednotlivá hesla doplňuje výběr pramenů a literatury.

   

Petr Hoffmann: Od pramene čínské medicíny

Praha : Knižní klub, 2007. 

MUDr. Petr Hoffmann se již mnoho let věnuje studiu tradiční čínské medicíny. Do jeho ordinace v Českých Budějovicích se sjíždějí pacienti ze všech koutů České republiky i ze zahraničí. Patří mezi ně mimo jiné i známá operní pěvkyně Eva Urbanová. Hoffmannova první kniha Na frekvenci čínské medicíny (KK 2002)se setkala s mimořádným zájmem čtenářů. Po pěti letech přichází s novou publikací, která čtenáře zavede k pramenům tradiční čínské medicíny, pomůže nalézt cestu, jak se zbavit nejrůznějších obtíží a neduhů, nabídne řadu receptů na zdravé, ale chutné pokrmy a neocenitelné rady, jak nalézt klid a přežít ve zdraví každodenní stresy. Kniha je vybavena řadou barevných fotografií a nádhernými ilustracemi Přemysla Vranovského, které tvoří doprovod k legendám o léčivých bylinách, užívaných čínskými léčiteli.

   
,

Vladimír Liščák: Po stopách bratra Odorika

Akademické nakladatelství CERM, 2014

Patrně prvním cestovatelem českého původu je Bratr Oldřich Čech (1274-1331), který žil v dobách, kdy země českého krále Přemysla Otakara II sahaly až k Jaderskému moři. V létech 1316 - 1330 procestoval mnoho pro Evropu dosud jen málo známých míst (Indii, Sumatru, Borneo, Čínu), stal se prvním známým Evropanem, který vkročil na území Tibetu a podal o něm zprávu. Dochovalo se více než 70 rukopisů v latině i četných překladech (italštině, francouzštině, angličtině, němčině aj.) a bezpočet exemplářů tištěných. Jeho dílo mělo zcela mimořádný význam pro přiblížení Asie evropské veřejnosti. Přes skutečnost, že i on místy prokládal skutečná pozorování s neskutečnými fantastickými příběhy, je právem hodnoceno jako nejlepší a vlastně jediné opravdu seriózní cestopisné dílo z pera nábožensky motivovaného středověkého poutníka.

   

Tereza Slaměníková: Čínská obchodní konverzace

Nová učebnice je určena těm, kteří chtějí obohatit své jazykové dovednosti o nejdůležitější fráze z oblasti čínské obchodní konverzace. Skládá se ze 47 lekcí, z nichž každá obsahuje tematicky řazené dialogy a navazující cvičení. Dialogy jsou uváděny ve dvou verzích: v čínské transkripci pinyin a v čínských znacích. Přiložená k učebnici červená fólie umožňuje studentům podle potřeby zakrývat všechny červené texty, tzn. české ekvivalenty čínských slov v hlavních textech a správná řešení ve cvičeních.

   

Adam Horálek: Geografie Číny

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013

Studijní text Geografie Číny je určen primárně studentům sinologických oborů, ale svým obsahem je vhodným doplňkem i pro ostatní vysokoškolské studenty. Práce sestává ze dvou částí – fyzické geografie Číny a geografie obyvatelstva Číny. Návazná témata z geografie socio-ekonomické sféry nejsou v práci obsažena a jsou plánována jako volné pokračování předkládané publikace. Velký důraz je kladen na dopady fyzickogeografické sféry Číny na její sociální a ekonomický rozvoj.

   

David Sehnal: Kniha Laozi


Překlad s filologickým komentářem je komentovaným překladem jednoho z nejdůležitějších textů staročínské filozofie. V předmluvě jsou vysvětlena autorova základní metodologická východiska, je pojednáno o struktuře textu a je podáno jeho krátké filozofické shrnutí. V hlavní části knihy, tj. v překladu s filologickým komentářem, je každá kapitola uvedena krátkou shrnující pasáží, kde se autor zamýšlí nad jejím možným poselstvím. Následuje staročínský originál s vyznačenými rýmovými stopami a jeho překlad do češtiny, který je založen na podrobném filologickém rozboru. Výsledek své jazykové analýzy autor transparentním způsobem předkládá v komentáři, kde je vysvětleno prakticky každé z 5000 slov staročínského textu. Přílohu této knihy tvoří slovník lexémů Laozi, v němž je materiál vzniklý jazykovou analýzou uspořádán do hesel a hnízd dle jednotlivých lexémů a jejich syntaktických funkcí. Slovník je prvním pokusem svého druhu o sledování identity staročínských lexémů na základě jejich syntaktických paradigmat.

   

Ivana Bakešová: Legionáři v roli diplomatů. Československo-čínské vztahy v letech 1918-1949

Vydala Univerzita Karlova v Praze s podporou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při KU, 2011
Předmětem zájmu této publikace jsou nejen aktivity československých legií pohybujících se v letech 1918-1921 po čínském území, ale především aktivity legionářů, kteří v Číně zůstali ať již ve službách státu, nebo jako soukromé osoby. Tito lidé se významně zasloužili o rozvoj československo-čínských diplomatických, obchodních i kulturních kontaktů. Díky tomu, že je publikace zpracována téměř výlučně na základě archivních dokumentů, nabízí i nečekaná zjištění a překvapivé perspektivy pohledu na některé události československé zahraniční politiky v meziválečném období a v době druhé světové války. Je proto zajímavá nejen pro zájemce o moderní dějiny Číny, ale především pro historiky předmnichovské republiky a aktivit Benešovy vlády v Londýně. 

   

Hana Třísková: Segmentalní struktura čínské slabiky

Nakladatelství Karolinum, 2013
Monografie představuje izolovanou slabiku moderní standardní čínštiny (putonghua), která je zvukovou nositelkou čínského morfému.Činí tak v širším kontextu tradičních i moderních fonetických a fonologických bádání. Tématem je segmentální stavba slabiky (tj. její hláskové složení) – tón je ponechán stranou. Autorka se významně zajímá i o praktickou stránku věci: metodologii a koncepci výuky výslovnosti čínského „slabikáře“. Publikace může posloužit všem, kteří mají hlubší zájem o zvukovou stavbu čínštiny, o jemnosti její výslovnosti a případně se chtějí v praktickém jazyce přiblížit výslovnosti rodilého mluvčího. 456 str., česky.
Navazuje na autorčinu dizertační práci v Ústavu Dálného východu UK v roce 2010.

   

S’-ma Čchien: Kniha vrchních písařů
Překlad, úvodní studie a komentáře Olga Lomová

Nakladatelství KAROLINUM, 2012
Kniha vrchních písařů (Š’-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140–87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace, který dodnes určuje pohled Číňanů na vlastní minulost. Její autor S’-ma Čchien (asi 145–86 př. n. l.) prostřednictvím zaznamenaných událostí a osobních poznámek promýšlí otázky běhu dějin, vyšší spravedlnosti i toho, jak se má člověk správně rozhodovat v těžkých situacích. Český překlad je čtvrtým překladem do evropského jazyka srovnatelného rozsahu, komplexnosti pojetí a bohatství doprovodného aparátu. Zahrnuje zhruba jednu čtvrtinu monumentálního díla a výběrem i řazením kapitol se snaží ukázat osobitou kompozici čínského historického spisu. Nalezneme zde také nejznámější příběhy čínského starověku, z nichž mnohé zlidověly a dodnes slouží jako předlohy pro literární a filmová zpracování. Překladatelka navázala na dílo význačného českého sinologa Timotea Pokory (1928–1985) a do výboru zahrnula čtyři jeho překlady zachované v rukopise. Překlad doprovázejí poznámky a podrobné komentáře. Rozsáhlá úvodní studie o počátcích čínské historiografie navazuje na nejnovější sinologické bádání a uvádí toto téma vůbec poprvé do českého prostředí. Kniha je skvěle výtvarně upravena i vytištěna, obsahuje rejstříky, mapy a řadu obrazových příloh.

   

Ivana Bakešová: Československo-čínské vztahy v době II. světové války v archiváliích pražských archivů

Komentovaný výběr nejdůležitějších dokumentů týkajících se kontaktů čs. vlády v Londýně s politickým výborem Československého kroužku v Šanghaji a vyslanectvím v Čunkingu v období od března 1939 do února 1946.
In: Sborník archivních prací, ročník LXII, 2012, č. 1. s. 103 - 246. Vydává odbor archivní správy a spisové služby MV ČR. ISSN 0036-5246.

   

Jiří Hudeček: MATEMATIKA V DEVÍTI KAPITOLÁCH

„Devět kapitol“ je základním textem čínské matematické tradice, jehož kořeny sahají před náš letopočet a k němuž celé generace shlížely s velkou úctou a respektem. Kniha J. Hudečka zahrnuje rovněž řadu kanonických komentářů (Liu Hui, včetně textu „Matematická klasika mořského ostrova"), je teprve třetím úplným překladem do evropského jazyka a je zároveň prvním překladem čínského matematického díla do češtiny. Vlastnímu překladu předchází historický úvod shrnující i dějiny předmoderní čínské matematiky, připojen je seznam literatury. Navazuje na autorovu diplomovou práci v Ústavu dálného východu FF UK (2006). Vydal MATFYZPRESS Praha jako 37. svazek edice Dějiny matematiky, 2008

   

Martin Slobodník: POLITICKÉ, NÁBOŽENSKÉ A EKONOMICKÉ ASPEKTY ČÍNSKO-TIBETSKÝCH VZŤAHOV V 14.-15. STOROČÍ

Publikace analyzuje vztahy mezi Centrálním Tibetem, kde vládli představitelé rodu Phagmodupa a mingskou Čínou v letech 1368-1434, opírá se o primární prameny v čínštině a tibetštině. Autorem je siolog a tibetolog z Katedry východoazijských studií Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Univerzita Komenského, 150 str., slovensky, Bratislava, 2011

   

Nina Kopp: HNEWO TEYY. Posvátná kniha Nuosuů

Etnická skupina Nuosu patří k národnosti Yi a žije v jižním Sichuanu, jedné z největších čínských provincii. Má vlastní jazyk, písmo, kulturu i náboženství. Hnewo teyy je jejich mytologický epos, zápis o vzniku světa, rituální text, historie Nuosuů a průvodce po Chladných horách. Autorka Nina Kopp, roz. Vozková (* 1978), vystudovala sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a počínaje svojí první návštěvou Číny v roce 1997 se zajímá o národnostní menšiny. Po ročním studiu čínštiny na Sichuanské univerzitě začala také na Univerzitě národností studovat jazyk Yi a náboženské a kulturní zvyklosti Yiů. 174 stran.
Vydala Filozofická fakulta UK v Praze s podporou Mezinárodního sinologického centra Chiang Ching-kuovy nadace při KU, 2011

   

Lukáš Zádrapa: WORD-CLASS FLEXIBILITY IN CLASSICAL CHINESE. Verbal and Adverbial Uses of Nouns

Kniha vyšla jako druhý svazek brillovské řady Conceptual History – Chinese Linguistics, představuje jednu z mála ucelených monografií o problematice slovních druhů v klasické čínštině a zejména o známém a nápadném, leč stále nedostatečně probádaném a popsaném jevu slovnědruhových přechodů v tomto jazyce. Klade si za cíl navrhnout komplexní teoretický rámec k jeho interpretaci, která by netrpěla jednostranností příznačnou například pro práce syntaktiků. Z toho důvodu je vybudován na multidisciplinárních základech, zahrnujících syntax, sémantiku, lexikologii včetně teorie slovotvorby či lexikalizace nově utvořených slov, pragmatiku a některé další obory. Celý systém je zakotven v obecnělingvistickém diskurzu kognitivní a radikálně konstrukční gramatiky. Autor ve velké míře využívá rovněž poznatků o slovnědruhové konverzi v typologicky blízké angličtině, jež je v tomto ohledu zpracována mnohem lépe. Studie v prvé části obsahuje jednak shrnutí dosavadního výzkumu a stávajícího stavu poznání o slovnědruhové pružnosti v klasické čínštině, jednak obšírný teoretický úvod o povaze slovních druhů obecně i v klasické čínštině a vymezení základních kategorií. Jádrem knihy je pak kapitola zevrubně se zabývající slovesným užitím podstatných jmen a kapitola věnovaná příslovečnému užití podstatných jmen. Jazykový materiál, který je ve studii analyzován, byl systematicky excerpován z téměř všech významnějších děl klasického období, a může být považován za reprezentativní. Vzhledem k celkovému pojetí kniha neposlouží jen filologicky orientovaným sinologům, nýbrž nabízí vhled do nevšední problematiky jazyka i obecným lingvistům. 256 stran, anglicky
Brill, Leiden, Boston, 2011, ISBN 978-90-04-20631-1

   

Vlasta Mádlová, Augustin Palát: JAROSLAV PRŮŠEK (1906 – 1980).
Prameny k životu a dílu zakladatele pražské sinologické školy

Inventář osobního fondu Jaroslava Průška. Podrobnou a velmi pečlivě sestavenou práci uvádí detailní životopis Jaroslava Průška. Česky a anglicky vydáno s podporou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při UK. 114 str.

Masarykův ústav a Archiv AVČR, Praha 2011. ISBN 978-80-86495-79-8
   

Martin Hošek: ČESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁŘI NA DÁLNÉM VÝCHODĚ.
Přesun Vladivostocké skupiny po Východočínské železnici 1918

V bohaté legionářské literatuře nalezl M. Hošek téma, které z různých důvodů stálo dosud na okraji zájmu historiků československých legií – osud tzv. Vladivostocké skupiny v roce 1918. Díky své jazykové výbavě osobně čerpal primární informace z archivů ruských, čínských, japonských a anglických. Mimořádná vědecká erudice mu umožnila rozplést a vysvětlit složité vztahy v nepřehledném prostředí mocenských zájmů znesvářených bílých a rudých Rusů, japonské vlády a armády, rozdílných zájmů západních mocností, čínských lokálních autorit i ústřední vlády v Pekingu. Práce M. Hoška je výjimečná především pro bohatost, novost a kvalitu zdrojů z nichž čerpá a pro objektivitu, se kterou je zpracovává a hodnotí. Podstatná část práce se zabývá okolnostmi průjezdu Vladivostocké skupiny po Východočínské železnici a je tedy zajímavá i z hlediska studia moderních čínských dějin. Disertační práce.147 str. textu, 124 fotografií, mapy. Ústav Dálného východu FF UK Praha, 2010.

   

Zbygniew Slupski, Olga Lomová: ÚVOD DO DĚJIN ČÍNSKÉHO PÍSEMNICTVÍ A KRÁSNÉ LITERATURY

Vysokoškolská učebnice dějin čínské literatury plánovaná ve třech dílech obsáhne postupně dějiny čínského písemnictví od nejstarších dob až po konec období raného středověku (tj. zhruba 1000 př.n.l. až 600 n.l.). Je koncipována jako systematické uvedení do tématu založené na interpretaci primárních pramenů a na nejnovější sekundární literatuře. První díl se věnuje literatuře, krásné, dějepisné i filosofické, období dynastie Shang až po období Válčících států, druhý díl pak dynastiím Qin a Han. Pojednání o historickém vývoji čínské literatury doplňují ukázky v českém překladu a v čínském originále. Součástí učebnice jsou také systematicky uváděné čínské znaky u vlastních jmen, titulů a vybraných pojmů a přehled základní literatury k tématu. Učebnice je určena především studentům sinologie, je však pojata tak, aby byla přístupná i těm zájemcům o čínskou kulturu, kteří čínský jazyk nestudují.
Nakladatelství KAROLINUM, Praha, díl I. 142 str., 2007, díl II. 192 str., 2009

 

Přihlásit se